fbpx

Na počátku byla touha. Jako (skoro) vždy. Touha dělat něco dobrého. Pro sebe, pro lidi.

Náš svět je plný destruktivních a represivních systémů. Je plný pozlátka a hlučných lákadel, za kterými se ovšem často skrývá jen bezedný chřtán korporátních struktur.

Naše lidství bylo kontaminováno celými staletími klamů, lží, manipulací a vzájemných bojů.

A přesto, nebo možná právě proto, na prahu 21. století vidíme kolem sebe stále více lidí, kteří se již nechtějí jen nechat unášet proudem informací a pravidel, jež nás mají udržet ve vybetonovaných korytech.

Spousta lidí si chce prostě plynout podle svého. Vyhloubit si koryta vlastní. Zkoušet si na vlastní kůži tvořit peřeje i tišiny, formovat zákruty a sem tam si třeba užít i stagnace slepých ramen. Někteří si dokonce přejí opustit koryta řek úplně a rozplynout se v nekonečných vodách oceánu.

A to je něco, co stojí za to podporovat.

Jenomže, co to vlastně znamená “podle svého”? Dokážeme v tom všem hluku a záblescích světel, spoutáni řetězy ztvrdlých světonázorů a jiných dogmat, opravdu najít to své? Sami? Bez pomoci?

Samozřejmě že dokážeme. Pokud si to budeme intenzivně a upřímně přát. Hledáme přece své nitro, nikoliv něco vnějšího.

Správně zvolené vnější zdroje nám ale mohou být velikými pomocníky na naší cestě k sobě. A právě proto stojíme tady na tom počátku.

Stojíme tu s nálepkou COPA na čele, s přáním podporovat růst každého, kdo je otevřen sdílení a spolupráci.

COPA se právě narodila. Je maličká. Učí se chodit. Je stejná jako my sami. Chce jít vlastní cestou. Chce růst. Chce se s vámi kamarádit.

A já jí k tomu přeji šťastnou cestu a pevné zdraví.

A hodně těch dobrých kamarádů.

Sdílejte Tento Příspěvek
Leave a Comment

Nejnovější články
Login